Velikonoce po celém světě: Tradice, které vás překvapí

V Norsku se o Velikonocích čtou detektivky! Objevte tradice z 30 zemí, od procesí po vajíčka kutálená z kopců. Připraveni?

V Itálii jsou Velikonoce významným svátkem. Tradičním pokrmem je jehněčí maso a sladký koláč Colomba.

Řecké Velikonoce jsou nejvýznamnějším svátkem. Vejce se barví červeně, symbolizují krev Krista.

Američané utratí ročně 1,9 miliardy dolarů za velikonoční sladkosti. V Bílém domě se koná Easter Egg Roll od roku 1878.

Semana Santa je srdcem španělských velikonočních oslav. V Andalusii se koná přes 52 procesí s kajícníky a sochami Krista a Marie.

Zdobení stromků vejci (Osterbaum) je oblíbené nejen na vesnicích. Děti připravují hnízda, kam Osterhase ukrývá vajíčka.

V Haux připravují obří omeletu z 4 500 vajec pro 1 000 lidí. Francouzské tradice jsou poetické a plné chutí.

Śmigus-Dyngus je den, kdy chlapci polévají dívky vodou pro štěstí. Poláci si pochutnávají na žureku s vejcem.

Hot Cross Buns, sladké bochánky s křížem, se jedí na Velký pátek. Egg rolling je soutěž, kde se kutálí vařená vejce z kopce.

Bilby je velikonoční maskot Austrálie, ne zajíc. Prodá se přes 400 000 čokoládových Bilbyů ročně.

Na Filipínách se někteří věřící během pašijí skutečně nechávají přibít na kříž. Po duchovní části přichází jídlo.

Portugalské Velikonoce jsou klidné, ale slavnostní. Jídlo má zvláštní význam, zejména velikonoční chléb s vínem a skořicí.

V Nizozemsku jsou Velikonoce spojeny s oslavou jara. Děti hledají vajíčka, dospělí si pochutnávají na „paasbrood“.

Švédské děti se na Velikonoce převlékají za čarodějnice a rozdávají přáníčka za sladkosti. Zvyk připomíná Halloween.

Rakouské Velikonoce kombinují tradici a folklor. Velikonoční ohně symbolizují vítězství světla nad temnotou.

Děti posílají „gækkebrev“ – anonymní básničky na ozdobeném papíru. Pokud příjemce uhodne pisatele, dostane čokoládové vejce.

Irské Velikonoce mají hluboký duchovní význam. Dříve bylo v Irsku v pátek zavřeno úplně všechno.

V Norsku se Velikonoce slaví čtením „Påskekrim“. Televize vysílají kriminálky a knihkupectví nabízejí nové thrillery.

Ve Finsku se děti převlékají za čarodějnice, recitují básničky a dostávají sladkosti. Tento zvyk je podobný našemu koledování.

V Rusku jsou Velikonoce nejvýznamnějším pravoslavným svátkem. Rodiny pečou Kulich a připravují Pasku.

Ukrajinské Velikonoce jsou známé pysanky, zdobenými vejci, která se vyrábějí voskovou batikou. Technika je stará přes 1 000 let.

Velikonoce v Bulharsku začínají půlnoční mší a vajíčkovou bitvou, kde vítězí vejce, které zůstane celé.

Rumunské Velikonoce jsou plné barev. Rodiny zdobí vejce tradičními vzory starými stovky let a připravují drob.

V Srbsku se Velikonoce slaví podle pravoslavného kalendáře. Tradičním symbolem jsou červeně barvená vejce.

Chlapci polévají dívky vodou nebo parfémem, aby zůstaly krásné. Dívky je odměňují vejci a koláčky.

V Litvě se Velikonoce slaví zdobením vajec pomocí škrábání. Každý vzor má specifický význam, například ochranu nebo zdraví.

Houpání na dřevěných houpačkách symbolizuje příchod jara a plodnosti a je uznáno jako kulturní dědictví.

Potica je považována za národní poklad Slovinska a má přes 80 variant.

Chorvatské Velikonoce jsou barevné a symbolické. Staví se květinové oltáře a peče se sirnica, sladké pečivo.

Brazílie kombinuje katolickou víru s latinskoamerickým temperamentem. Vajíčka jsou čokoládová a často obří.

Pomlázka je zvyk, který se udržuje už od 14. století. Na stole nechybí mazanec, nádivka a pečený beránek.