Tohle si myslíte, že se stalo: Jenže mozek si to vymyslel

Existují vyfabulované vzpomínky, které vnímáme jako své vlastní. Tento jev označujeme jako falešnou paměť.

Paměť neexistuje jako přesný záznam. Mozek skládá vzpomínky z fragmentů, což je činí náchylnými k chybám.

Někteří lidé mají představivost na jiné úrovni. Může jít o jejich IQ nebo psychickou poruchu. Věří pak i nereálným vzpomínkám.

Falešné vzpomínky jsou neurologické poruchy. Patří sem i Korsakoffův syndrom a Alzheimerova choroba.

Mandela efekt nastává, když se falešné vzpomínky sdílí mezi více lidmi. Lidé si pamatují událost jinak, než se stala.

Mandela efekt vzniká zkreslením paměti a sociálním vlivem. Silný jedinec může přesvědčit ostatní o falešných vzpomínkách.

Falešné vzpomínky způsobují psychické a sociální problémy, vyloučení a úzkosti. Validation je důležitý u dementních pacientů.

Falešné vzpomínky lze řešit psychologem, vitamíny nebo v těžších případech antipsychotiky.

Paměťová rehabilitace pomáhá překonat falešné vzpomínky a učí pacienty přiznat neznalost.

Falešné vzpomínky nejsou záměrná lež, ale výsledek procesu mezi pamětí, emocemi a mozkem. Pokuste se pomoci.