Války měnily hranice, režimy, technologie i běh civilizace. Některé z nejkrvavějších konfliktů probíhaly mimo Evropu.
Zdroj: iStockphoto
______
____
23.07.2025 | K. Hoffman
Druhá světová válka zasáhla 100 milionů vojáků z 30 zemí. Přinesla atomové bomby a zrod OSN.
Čingischán ovládl říši od Koreje po Maďarsko. Zemřelo 40-70 milionů lidí. Mongolové sjednotili obchodní cesty.
Po pádu dynastie Chan se Čína rozdělila na tři státy. Boje trvaly 60 let a zahynulo až 40 milionů lidí. Konflikt inspiroval román „Příběhy Tří říší“.
Nejkrvavější povstání historie proběhlo v Číně mezi lety 755–763. Vedlo ke smrti 30 až 35 milionů lidí.
Zdroj: Shutterstock
„Velká válka“ trvala jen 4 roky, ale přinesla smrt 18 milionům lidí. Padla čtyři impéria a svět se změnil navždy.
Občanská válka v Číně (1850–1864) vedla k 20-30 milionům mrtvých. Přesto je mimo Asii téměř neznámá.
Masakr v Nankingu, otrocká práce, biologické experimenty… Konflikt Japonska a Číny zanechal hluboké rány.
Evropská kolonizace Ameriky znamenala konec pro desítky milionů domorodých obyvatel. Nemoci a války snížily populaci o 90 %.
Přechod od dynastie Ming k Čching znamenal krvavé války a masakry. Zemřelo až 25 milionů lidí. Nová dynastie omezila svobodu.
V Číně mezi lety 1862–1877 propukl konflikt mezi muslimy Chueji a Chany, s 8–12 miliony mrtvých a masovou migrací.
Tamerlán vedl brutální výpravy, zemřelo až 17 milionů lidí. Přesto podporoval umění a vědu. Rozporuplný génius.
Rusko se po revoluci 1917 rozpadlo na Rudé, Bílé a chaos. Zemřelo 5 až 9 milionů lidí. Sovětský svaz změnil svět.
Válka mezi nacionalisty a komunisty skončila v roce 1949 vítězstvím komunistů. Výsledkem je rozdělení na pevninskou Čínu a Tchaj-wan.
Evropský konflikt mezi katolíky a protestanty se změnil v politické peklo. Vestfálský mír přinesl státní suverenitu.
Napoleon dobyl téměř celý kontinent, přepsal zákony a zasel myšlenku národního státu. Bitva u Waterloo vše ukončila.