Myslíte si, že dětský strach je banalita: To si po přečtení už myslet nebudete

Strach je přirozený. Děti se často bojí a jejich obavy jsou oprávněné. Je důležité porozumět a reagovat.

Děti se bojí ve tmě kvůli představivosti. Jemné světýlko pomůže, ale neradí spát v úplně světlém pokoji.

Strach z odloučení se objevuje kolem 8. měsíce a ve školce. Ujistěte dítě, že se vždy vrátíte. To pomůže jeho obavám.

Dítě rozeznává známé a cizí tváře. Dejte mu čas a prostor pozorovat nové lidi z bezpečí. Respektujte jeho tempo.

Buďte dítěti nablízku, nabídněte objetí a vysvětlete, co zvuk způsobuje. Snažte se ho na zvuky varovat.

Strach může být traumatizující a vést k psychickým problémům. Děti potřebují empatii a ujištění, že jim nic nehrozí.

Strach z vody vzniká špatnou zkušeností. Dítě do ní spadlo, poznalo nebezpečí a začalo se bát. Pomalu jej seznamujte s vodou.

Dítě si pamatuje bolest a ví, že u doktora může zažít nepříjemné pocity. Vysvětlete mu, proč k vyšetření dochází.

Děti často neví, jak se zvířaty jednat. Po negativní zkušenosti si vybudují strach. Učte je chovat se správně a netlačte je, pokud nechtějí.

Děti už v pěti letech začínají chápat smrt. Důležitá je otevřenost, upřímnost a prostor pro emoce.

Dítě se bojí selhat. Podporujte jeho snahu, oceňujte úsilí a netrestejte chyby. Mluvte o svém strachu a buďte mu oporou.