Geniální omyly: Jak náhoda napsala dějiny vynálezů

Mnoho klíčových objevů vzniklo náhodou. Chyba v laboratorní součástce, lepidlo, které „nelepí“. Omyl, nehoda mění dějiny.

Inženýr Percy Spencer v roce 1945 zjistil, že mikrovlny taví čokoládu, a z jeho experimentů vznikla první mikrovlnka.

Spencer Silver vyvinul lepidlo, které bylo slabé. Jeho kolega Art Fry použil neúspěch k vytvoření Post-it! První test v roce 1977.

Fleming objevil penicilin v roce 1928 díky náhodě, což zásadně změnilo medicínu a zachraňuje miliony životů.

Cyanoakrylát, známý jako superlepidlo, vznikl náhodou v roce 1942. Používá se v domácnosti i průmyslu od roku 1958.

Wilson Greatbatch omylem vytvořil první kardiostimulátor. Dnes je menší než sirka a zachraňuje miliony životů.

Anglický chemik John Walker náhodně objevil způsob, jak vytvořit oheň bez pazourku. První zápalky nazval „friction lights“.

V 90. letech testoval Pfizer sildenafil. Výsledkem byly „pozitivní vedlejší účinky“ a zrod Viagry.

Édouard Bénédictus shodil baňku, která neroztříštila, díky celuloidovému filmu. Inspiroval vývoj bezpečnostního skla.

Brandy vznikla středověkem; lidem chutnala koncentrovaná. Pochází z „brandewijn“ – „pálené víno“. Rychle se rozšířila.

Charles Goodyear objevil vulkanizaci směsí kaučuku a síry na horkém sporáku, což změnilo gumárenský průmysl.

Botox, původně léčba křečí, se stal kosmetickým hitem, účinný proti vráskám, migrénám i nadměrnému pocení.

Plastelína byla vyvinuta k čištění sazí z tapet. Po klesající poptávce se změnila na hračku. Play-Doh se prodalo přes 3 miliardy kelímků.

Éterové večírky ukázaly, že rajský plyn tlumí bolest. První operace s éterem proběhla 1846 v Bostonu.