Španělsko se v posledních letech solidně opřelo do větru – doslova. Aktuálně má víc než 32 GW instalované větrné kapacity, což ho řadí mezi největší hráče v celé Evropě. A tím to rozhodně nekončí. Cílem je totiž do roku 2030 dostat se až na dvojnásobek, tedy ke 62 GW.
Jak řekla Rocio Sicre, šéfka Španělské asociace větrné energie: „Spain needs to accelerate the implementation of new wind energy projects to meet its 2030 goal of doubling its current capacity.“
A právě tady přichází na scénu obří větrná farma Maestrazgo Cluster v regionu Teruel. Buduje ji společnost Forestalia a jde o pořádný kus techniky – 125 turbín, každá vysoká skoro 200 metrů, s celkovým výkonem 763 MW. Díky tomu zvládne zásobit elektřinou až 570 000 domácností ročně. Spuštění se plánuje do konce roku 2026.
Jenže jak to tak bývá, ne všichni skáčou radostí. V Galicii se proti novým projektům zvedla vlna odporu – víc než 70 plánovaných farem narazilo na soudní spory a ekologické protesty. Místní se bojí, že jim turbíny zničí výhledy nebo ohrozí přírodu. Některé obce navíc argumentují tím, že o projektech ani neměly šanci rozhodovat.
I tak ale větrné elektrárny Španělsku dávají smysl – a to nejen kvůli klimatu. V roce 2024 vyrobily přes 22 % veškeré elektřiny a s dalšími instalacemi to vypadá ještě líp. Menší závislost na dovozu fosilních paliv, nové pracovní příležitosti a moderní technologie – to všechno jsou plusy, které vláda rozhodně nechce zahodit. Proto plánuje zrychlit povolovací procesy a podpořit výměnu starších turbín za výkonnější modely.
Celkově se tak Španělsko stává důkazem toho, že i velké a složité projekty obnovitelných zdrojů jdou realizovat, pokud se to dobře uchopí. Výzvou ale zůstává najít balanc – mezi rozvojem, ekologií a životem lidí, kteří v daných oblastech žijí.