━━
( Zdroj: Bhatakta Manav / Shutterstock )
Indie zažívá něco nevídaného. Každý rok se do jejích měst stěhují miliony lidí a ta už teď praskají ve švech. Je to obrovská zátěž pro dopravu, energie i vodu. Indická vláda proto v roce 2015 spustila jeden z nejodvážnějších projektů na světě: Smart Cities Mission. Cílem není jen stavět nové domy. Cílem je od základů změnit, jak indická města fungují.
Srdcem celé této proměny jsou takzvaná Integrovaná centra velení a řízení (ICCC). Představte si je jako technologický mozek celého města. Právě sem se sbíhají data z tisíců senzorů, kamer a dalších systémů. Operátoři odtud v přímém přenosu řídí dopravu, sledují svoz odpadu nebo řeší krizové situace. Podle Světové banky, která projekt sleduje, tato centra v mnoha městech skutečně pomohla zefektivnit služby. A také zvýšit bezpečnost. Například díky chytrému řízení semaforů dokážou zmírnit nekonečné dopravní zácpy.
Ale není to jen o obrovských velínech plných obrazovek. Ta pravá změna se děje přímo v ulicích. Do praxe se zavádí chytré LED osvětlení, které šetří spoustu energie. Objevují se senzory na parkovacích místech, které vás přes aplikaci navedou, kde zaparkovat. Nebo třeba inteligentní odpadkové koše, které si samy řeknou o vysypání. Všechny tyto drobnosti jsou navzájem propojené. Společně mají vytvořit města, kde se bude lépe a udržitelněji žít.
Celý tenhle velký sen má ale i své stinné stránky. A není jich málo. Tou největší je obrovská digitální propast. Zatímco jedna čtvrť se mění v moderní technologický ráj, o pár ulic dál lidé nemají ani stabilní internet. Kritici se proto obávají, že projekt jen vytváří ostrovy moderny v moři městského úpadku. Dalším velkým otazníkem je soukromí a bezpečnost dat v době, kdy města sledují tisíce nových kamer.
━━ Indie pracuje na tom, aby rozšířila svůj digitální systém do celé země.
( Zdroj: metamorworks / Shutterstock )
Zajímavé je, jak se města do projektu vlastně dostala. Nebylo to tak, že by je vláda jednoduše vybrala. Naopak, města musela o své místo soutěžit v celostátní soutěži Smart City Challenge. A tam předložit vlastní vize a plány rozvoje. Tento soutěžní model měl zajistit, že se do programu dostanou jen ty nejlépe připravené a nejambicióznější samosprávy. Financování je pak postaveno na spolupráci. Každé vybrané město dostalo finanční injekci od centrální vlády. Stejnou částku ale musela přidat i místní vláda daného státu. Právě tento model je však někdy i zdrojem zpoždění, pokud místní správa nemá dostatek vlastních prostředků nebo politické vůle.
Projekt chytrých měst je bezpochyby obrovský a odvážný krok. V mnoha městech už dnes přináší viditelná zlepšení a efektivitu. Ten skutečný úspěch se ale neukáže v počtu nainstalovaných senzorů. Ukáže se v tom, jestli se zlepší život opravdu všem, nejen pár vyvoleným. Právě nalezení rovnováhy mezi technologiemi a spravedlností je tou největší výzvou, která před Indií stojí.
