━━
( Zdroj: Dan Cristian Pădureț / Unsplash+ )
Pěstování vlastní zeleniny, a ještě k tomu zdravé a organické, může být koníčkem i alchymií zároveň. Už jen najít správné místo a vhodnou půdu pro výsadbu bývá někdy těžší, než se zdá. A hnojení? To je kapitola sama pro sebe. Internet i zahrádkářské obchody překypují nabídkou a jedna značka se snaží překonat druhou, přitom existují hnojiva, která jsou nejen účinná, ale také levná a snadno dostupná. Mnoho z nich si můžete vyrobit doma.
Zelenina, ať už jsou to rajčata, papriky či třeba okurky, potřebuje k růstu nejen vodu a sluneční světlo, ale také dostatek živin. Kvalitní půda bohatá na organickou hmotu sice dokáže hodně, ale ne každý má to štěstí, že na takovou zeminu narazí. Někdy je potřeba rostlinám trochu pomoci.
Mezi tři hlavní živiny, které vaše zelenina nezbytně potřebuje, patří dusík, fosfor a draslík, jinak také NPK.
Pokud vaše půda postrádá živiny, bude je postrádat i úroda – právě zdraví zeminy je jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují, jak úspěšná bude. Pokud má vaše zahrádka vše, co rostliny potřebují, porostou do větších rozměrů, plody budou kvalitnější a navíc budou lépe odolávat chorobám i škůdcům.
Syntetická hnojiva sice dokážou dodat potřebné živiny rychleji, je ale nutné s nimi zacházet opatrně – ve větším množství totiž můžou rostliny „spálit“. Používáním organických, tedy přírodních hnojiv se vyhnete konzumaci škodlivých syntetických toxinů, jež navíc poškozují přirozenou mikrobiologii v půdě a hubí užitečný hmyz i opylovače. Organická hnojiva jsou šetrnější a podporují přirozený ekosystém zahrady.
━━ Pro zdravé a kvalitní plody je důležité i správné hnojení
( Zdroj: Couleur / Pixabay )
Pro kvalitní hnojivo nemusíte chodit daleko, často ho najdete přímo ve své domácnosti. Tady je několik osvědčených tipů:
Slepice vám mohou dát mnohem víc než jen vajíčka a maso. Jejich trus se skládá z moči, peří, nestrávené potravy a podestýlky – z těchto materiálů se po zkompostování stane skvělá výživa pro rostliny. Mějte ovšem na paměti, že čerstvý a syrový hnůj může rostliny spálit, proto by se měl nechat vyzrát a správně zkompostovat.
(Upozornění: Slepičí trus může obsahovat patogeny jako E. coli nebo salmonella. Pro snížení rizika je důležité s ním správně zacházet a skladovat ho v chráněném prostoru.)
Kravský hnůj je bohatý na živiny a skvěle se hodí pro rostlinný růst. Obsahuje 3 % dusíku, 2 % fosforu a 1 % draslíku, což z něj dělá univerzální hnojivo pro téměř všechny druhy plodin. Navíc zlepšuje strukturu půdy a pomáhá jí s regenerací. Jedinou nevýhodou je, že jeho sběr, skladování a zpracování je časově náročné a může být poněkud špinavé.
Tekutina, která zůstane po propláchnutí rýže, je plná škrobů a minerálů, jež prospívají půdní mikroflóře. Podobně působí i nesolená voda z vařených brambor nebo těstovin. Samo o sobě to sice půdu plně nevyživí, ale jako podpora je to ideální.
Banánové slupky jsou další věcí, kterou nejspíš zahazujete, přitom v kombinaci s jiným organickým hnojivem dokážou vaší zahradě dodat draslík, hořčík a další potřebné látky.
Kávová sedlina je bohatá na dusík. Pokud ji přidáte do půdy nebo kompostu, pomůže rostlinám růst silně a zdravě. Používejte ji ale pouze jako doplněk, protože sama o sobě dostatek živin neposkytne.
Popel z ohně nebo dřeva může být pro vaši zahradu velmi prospěšný, protože obsahuje draslík, který je pro mnoho plodin životně důležitý. Mějte ale na paměti, že zvyšuje pH půdy a neobsahuje dusík, takže je také spíše doplňkem než kompletním hnojivem.
