Indický venkov je místo, kde pořád drží silně při sobě stará tradice a nový svět. Většina lidí tu žije hlavně ze zemědělství – pěstuje se rýže, pšenice nebo třeba různé sezónní plodiny. Farmáři vstávají ještě před rozedněním a celý den makají na poli. Život ve vesnici je hodně komunitní, funguje tu rodina, sousedi, kastovní zvyklosti i místní samospráva, kterou vedou zvolení zástupci z vesnice, tzv. panchayat.
Jenže za poslední desítky let se hodně věcí změnilo. V 60. letech přišla tzv. Zelená revoluce – to znamenalo nové odrůdy rostlin, zavlažování a moderní techniku. Výnosy sice vzrostly skoro dvojnásobně, ale taky se tím rozjelo používání chemie, ničení půdy a zadlužování farmářů.
Zároveň ale vznikají běžné vesnické inovace: agrárně-turistické projekty, kde farmy nabízejí ubytování a kurzy, nebo digitální zemědělství – místní farmáři dostávají data o počasí, půdě a cenách plodin přímo do mobilu . To jim pomáhá rozhodnout se, co sázet, kdy a jak prodat sklizeň.
Vesnický život se také mění sociálně: panchayaty jsou teď volené a často v nich sedí i ženy či lidé z nižších kast – což dřív nebylo běžné . Navíc se objevují ženské spolky a družstva, které prodávají mléko nebo potraviny přímo do měst – velká část Indie totiž stojí na cooperative dairy, jaký je například model Amul
Dneska se mladí z vesnic často stěhují do měst za prací, takže na polích zůstávají hlavně starší nebo ženy. Přesto se na venkově pořád drží silný vztah k půdě a přírodě – i když se věci mění, základní rytmus života tu pořád určuje sklizeň, déšť a slunce. Zemědělství na indickém venkově je tradice, která se pomalu mění, ale nikdy nezmizí.
Vesnický život se také mění sociálně: panchayaty jsou teď volené a často v nich sedí i ženy či lidé z nižších kast – což dřív nebylo běžné. Navíc se objevují ženské spolky a družstva, které prodávají mléko nebo potraviny přímo do měst – velká část Indie totiž stojí na cooperative dairy, jaký je například model Amul.
Dneska se mladí z vesnic často stěhují do měst za prací, takže na polích zůstávají hlavně starší nebo ženy. Přesto se na venkově pořád drží silný vztah k půdě a přírodě – i když se věci mění, základní rytmus života tu pořád určuje sklizeň, déšť a slunce. Zemědělství na indickém venkově je tradice, která se pomalu mění, ale nikdy nezmizí.