Ajurvéda, starobylý indický systém péče o zdraví, i moderní medicína sledují společný cíl – péči o člověka. Jejich přístup se ale zásadně liší: moderní medicína je důkazová a akutně orientovaná, kdežto ajurvéda zdůrazňuje prevenci, celostní přístup a individualizaci.
Podle recenzního článku v Journal of Ayurveda and Integrative Medicine, klasické ajurvédské přípravky vykázaly při léčbě osteoartrózy kolene srovnatelnou účinnost s celecoxibem (běžně používaným lékem proti bolesti), zároveň ale měly vyšší bezpečnostní profil. To otevírá dveře ke kombinovanému, tzv. ekvivalenčnímu přístupu – moderní i tradiční léčbu pod jednou střechou.
Současný přehled z Bulletin of National Research Centre shrnuje, že integrace ajurvédy s konvenční medicínou může přinést personalizovanější péči, založenou na vyladění životního stylu, stravy a bylinných doplňků – jako doplněk k moderním terapiím. Přesto autoři upozorňují, že je nutná „širší standardizace ajurvédských formulací a robustní vědecké ověřování účinnosti“.
Obě strany uznávají své limity. Moderní medicína má problém s chronickými onemocněními a prevencí, kde ajurvéda přináší hodnotu díky dlouhodobým změnám ve stravě, józe nebo bylinné terapii. Naopak ajurvéda potřebuje moderní diagnostiku, přísné klinické studie a kontrolu kvality, aby mohla být přijata v širším medicínském kontextu.
Například Dr. Belle Monappa Hegde z Manipal Academy uvádí:
„Uváženě sladěný přístup moderní medicíny s ajurvédou by byl ideální pro rodinného lékaře.“
Přínosná je i kritická synergie: moderní medicína může dodat přísná data a okamžitou pomoc, ajurvéda obohatí rozměr životního stylu, pohody a dlouhodobé rovnováhy.