Proč sníme? Věda odhaluje tajemství nočních vizí

Co kdyby sny nebyly jen náhodné výboje neuronů, ale okna do hlubší reality? Vědci se snaží rozluštit záhadu snů a vědomí.

Během REM spánku je mozková aktivita podobná bdělému stavu. Tělo je paralyzováno, aby se sny neprovedly fyzicky.

Sny pomáhají zpracovat emoce simulací zážitků, což usnadňuje vyrovnání se s traumaty a stresem.

Lucidní snění umožňuje ovládat sen. Asi 55 % lidí zažilo lucidní sen. Lze ho využít k překonání fóbií.

Globální pracovní prostorová teorie přirovnává vědomí k jevišti, kde se osvětlené informace stávají vědomými.

EEG a FMRI odhalují aktivaci amygdaly a hipokampu, což naznačuje komplexní neurologický základ snů.

Kekulé přišel na strukturu benzenu ve snu o hadovi požírajícím svůj ocas. Sny mohou hrát roli v kreativním myšlení.

Spánková paralýza je stav, kdy se probudíte, ale nemůžete se hýbat. Doprovází ji živé a znepokojivé halucinace.

Antidepresiva činí sny živější a emocionální. Benzodiazepiny naopak sny potlačují či zkracují REM fázi.

Potkani ve snech přehrávají své denní zážitky, což naznačují vzorce mozkové aktivity v hipokampu.

Výzkum snů a vědomí se rozvíjí díky neurovědeckým technologiím, jako je optogenetika a neuronová rozhraní.