Syndrom vyhoření číhá na ambiciózní. Podle WHO postihuje miliony lidí ročně. Jak ho poznat a co funguje proti němu?
Zdroj: Shutterstock
______
____
28.07.2025 | Romana Kyselova
Syndrom vyhoření je stav hlubokého vyčerpání, který vzniká z dlouhodobého stresu. WHO ho uznala jako pracovní fenomén.
Zdroj: Pexels
Nechuť k práci, únava, cynismus jsou znaky vyhoření. Přidává se snížená výkonnost, emoční otupělost a poruchy spánku.
Vyhoření postihuje zodpovědné a pracovité. Až 76 % zaměstnanců zažívá příznaky. Riziko roste s nedostatkem uznání.
Vyhoření není jen únava. Může vést k úzkostem, depresím a ztrátě motivace. Dlouhodobý stres mění hladiny kortizolu.
Začíná to nenápadně – ztrácíte chuť do práce, jste podráždění. Pak únava, vnitřní prázdnota, cynismus. Nepřejde to.
Prevence je klíč. Pravidelný spánek může snížit riziko vyhoření až o 65 %. Vyhoření je důsledek nerovnováhy.
Přiznejte si: „Už nemůžu.“ Není to slabost. Je to první krok k uzdravení. Terapie a podpora pomáhají. Každý malý posun je vítězství.
Vyhoření není „moderní výmluva“. WHO ho uznala jako pracovní fenomén. Mýty nepomohou, fakta ano.
Syndrom vyhoření popsal v roce 1974 Herbert Freudenberger. Zdravotníci pečující o závislé vykazovali hluboké vyčerpání.
Podle Harvard Health už 15 minut denně venku výrazně snižuje stres. Vaše hlava vám poděkuje. Tělo taky.
Zdroj: Pixabay